Bezna praxe je, ze cim min toho s sebou vezes, tim lip. Do Norska bych rekl, cim vic toho uvlacis na zadech, tim lip. Norsko je totiz strasne draha zeme. Nejdrazsi na svete a pocitej, ze VSECHNO tam je ctyrikrat drazsi nez v CR!! Ceny jsou na regalech v norskych obchodech podobny jako na ceskych regalech, akorat ze se plati norskou korunou. (1 NOK = 4,40 Kc – cerven 2001 – ) Dale se musi pocitat s tim, ze pocasi tam opravdu turistum nepreje a ze tam jsou v horach strasne vzdalenosti a tudiz vylety se neplanuji jednodenni nybrz mnohadenni. Rozcestniky se v tamejsich horach delaji tak po 20 kilometrech. No a prave z techto duvodu je dobre byt pripraven co nejlip uz z Cech.

Stan
Stan musi vydrzet vecny vitr a dest, co vladnou v Norsku. Navic bych vrele doporucoval stan s jednim mistem navic, tedy pro jednoho cloveka stan pro dva. Nejde o misto pro norskou "krasavici", ale v tech horach totiz lze bud jit, nebo byt schovany ve stanu, protoze totiz bud prsi a fouka, nebo obtezuji strasna hejna komaru. Kvuli komarum jsem pak pres den chodil, i kdyz bylo teplo, v dlouhych kalhotach a bunde s kapuci na hlave a vecer jsem byl naprosto odkazany na stan. I tak to je neprijemne spani, protoze kdyz jsem jen proklouznul ven ze stanu, abych si dosel na zachod, a hned zavrel a pak se stejnym zpusobem vratil dovnitr, hned jsem si na sobe prinesl 54 komaru, ktere jsem musel pozabijet. Hejna otravnych komaru donuti cloveka mit batoh a varit primo ve stanu. Prave z toho duvodu se vyplati tahnout o kilo vic a mit s sebou vetsi stan.

Boty
Boty jsou zaklad, protoze teren je neupraveny. Zadne stezky se v Norsku neupravuji, a tak se porad musi skakat po kameni. Navic je vsude strasne vody a blata, bazin, potoku apod. Takze do bot by melo co nejmin tect a meli by byt co nejpevnejsi. Prave kvuli tekoucim botam jsem se musel vratit o 2 tydny driv.

Varic
Mel jsem s sebou varic VAR 2 bez zavetri. Po zkusenostech z Norska jsem si zavetri koupil (108 Kc). Jedna bombicka 220 g me vydrzela s VARem 2 bez zavetri 1 tyden. Tak vysoka spotreda je dana tim, ze jsem varil z ledove vody co tekla z tajicich ledovcu a chybejicim zavetrim.

Spacak
Mel jsem perak. Asi lepsi by byl z dutyho vlakna. Spacak je totiz porad mokry a to peri neprospiva a navic pak spatne izoluje. Jinak pres leto v Norsku nemrzne (ani na severu v nizsich nadmorskych vyskach), takze kdyz s sebou budete mit spacak za 2000 Kc, meli byste mit klidne spani.

Kompas, buzola
Rozhodne se kompas hodi mit s sebou. Turisticke stezky jsou znaceny lepe nez treba ve Francii, i kdyz na ceske znaceni Norove nemaji. Znaceni se provadi pomoci vezicek naskladanych z kameni, ktere jsou rozestaveny podel turisticke trasy a nektere z nich jsou oznaceny cervenym "T". Diky hustemu rozestaveni vezicek je v Norsku temer nemozne pri dobrem pocasi zabloudit. Problemy vsak nastanou v mlze na snehovych polich. Na snehovych polich jsou totiz vezicky zasypane snehem. Dokud je dobra viditelnost, lze se dukladne zahledet do dali a pri trose stesti zahlednes treba pul kilometru vzalenou vezicku. Kdyz je vsak mlha, tak ti jedinym orientacnim nastrojem zustava buzola. To si pak postavis batoh u vezicky, u ktere prave stojis. Pak se vydas podle buzoly smerem, kterym by podle mapy mela vest cesta, a pri trose stesti najdes vezicku. Kdyz se ti to nepodari, musis se vratit podle stop ve snehu a zkusit jit znovu a opatrneji drzet smer. Kdyz konecne najdes dalsi vezicku, ktera cni ze snehu, vratis se pro batoh a muzes zacit objevovat dalsi vezicky ve snehovem poli. Muzu rict, ze jsem fakt poprve pochopil, ze buzola neni k nicemu. Mozna mi i zachranila zivot.

Mapy
Dobry je mit s sebou mapu CR, Nemecka a Skandinavie. Presto jsem teda jel suverene bez mapy a problemy jsem nemel. Otazka je, zda-li si porizovat mapu hor (narodnich parku), kam chces jit na vylet. Ja bych ti zakoupeni mapy doporucoval, ale obejdes se bez ni, za predpokladu, ze si nakreslis schematickou mapu, o ktere si budes jist, ze ji budes dobre rozumet. Hodne ti asi ale mapa bude chybet prave v mlze a na snehovych polich, kde budes muset hledat cestu svepomoci. Rozhodne bych doporucoval do te mapy ty penize vrazit, i kdyz to bude stat hodne penez. Ja jsem kupoval turistickou mapu 1:200000 za 100 NOK! Prestoze jsem mapu mel, tak jsem kazdy den aspon jednou zabloudil. Takze kdyz o tom tak premyslim, ty penize se asi vyplati do koupe mapy investovat.
Ja mam mapu Skandinavii, mapu Osla a mestske v Oslu a turistickou mapu Hardangervidda nasjonalpark. Kdybys mel cestu do Norska, mohl bych ti za drobnou uplatu ty mapy zapujcit. Muj kontakt najdes nize.

Jidlo
Vem si co nejvic jidla z Cech. I kdyz budes mit ukrutne tezky batoh, tolik to nevadi, protoze pri stopu se zas az tolik nenachodis a nez dojedes do Norska a pujdes do hor, tak se ti stejne zasoby hodne ztenci. Takze si nabal co nejvic z Cech a nez pojedes do Norska, znovu narvi batoh jidlem koupenym ve Svedsku lepe v Dansku a Nemecku, kde je jeste levnejsi. Proste to zarid tak, abys co nejvic jidla s sebou privezl do Norska. Duvod meho doporuceni pochopis pri prvni navsteve norskeho supermarketu a mou radu pak ocenis. Asi me ale proklejes, pokud by te pak sacovali na hranicich. Tam ti totiz to jidlo mozna seberou a asi bys zaplatil pokutu. Muzes prevest, co vim, jen 0,5 kg masa no a s ostatnima potravinama to asi bude podobny.

Drogy
Nevoz s sebou drogy. Me sacovali pri ceste do Norska jen celnici v Nemecku a tam by to jeste mozna trochu proslo, ale kdyby ti neco nasli Norove, tak budes mamince telefonovat z kriminalu. Jeden clovek mi rikal, ze si privezl tri kartony piva (36 litru) a vzali mu to a platil 10000 NOK! Takze fakt bacha. Pamatuj si v Norsku se zakony dodrzujou, dodrzuje se rychlost na silnicich atd. Postih je totiz hlavne z hlediska stredoevropana strasne krutej. Co ale stoji za zvazeni, je propasovat nejakej chlast a cigara. Nevoz s sebou nejaky laciny sunt. Kup na trajektu (duty free) litr znackove Vodky nebo Whisky a znackovy dobry cigara. Kdyz koupis litr tvrdyho a je ti vic jak dvacet a karton cigaret, kdyz ti je vic jak 18, tak ti ani nemuzou nic rict, je to legalni. Prodat to neni zadnej problem. Karton cigaret prodej za 300 SEK ve Svedsku a 300 NOK v Norsku, litr chlastu (dobryho) za 200 SEK resp 200 NOK. Pasovani vetsiho mnozstvi do Svedska neni zas tolik riskantni, do Norska radsi vem jen povolene mnozstvi, hlavne s ohledem na to, ze kdyz by to u tebe na hranicich nasli, mel bys z toho strasny finacni postih a hlavne by z toho mel pruser ten ridic, ktery by te vezl.
Prodat to muzes zkusit nejakemu ridici, ktery te veze. Jeste snazsi je pockat do vecera na nejakem velkem kamionovem parkovisti. Tam vzdycky navecer prijizdeji vekslaci. Myslim, ze vekslaci platej trochu min, zkus smlouvat.

Ostatni
Dalsi veci si zabal, jak uvazis za vhodne.